Naši pacienti

Kuky je starší fenka výmarského ohaře, která se k nám dostala díky pohybovým obtížím a zvýšené hladině vápníku v krvi. Již několik měsíců se léčila na jiném pracovišti, bohužel bez efektu. Její stav se zhoršoval, trpěla bolestivostí při pohybu a výrazně ztrácela osvalení.

Po podrobném vyšetření jsme nalezli zvýšenou hladinu parathormonu a objevili několik milimetrů velký novotvar v oblasti příštitného tělíska. Kuky jsme připravili k operaci, při které jsme tělísko i část štítné žlázy odstranili.

I přes přípravu došlo po operaci k velkému poklesu vápníku. Zbylá tělíska pod vlivem nádoru „přestala pracovat“, což vyvolalo závažné křeče. Vápník musel být podáván v infuzích ve velmi vysokých dávkách spolu s vitaminem D.

Trvalo poměrně dlouho, než jsme dosáhli ideální hladiny vápníku. Kuky však začala opět chodit bez bolesti, znovu se osvalila a vrátila se jí radost ze života. I když musí trvale užívat doplňky, více než 2 roky po operaci si vede spokojený život.

Bony, dvouletá fenka brakýře, k nám byla referována pro akutní bolestivost břicha, zvracení a celkovou apatii. Její potíže trvaly od Vánoc, kdy pravděpodobně pozřela vánoční ozdobu. Předchozí léčba na jiném pracovišti přinášela jen dočasné zlepšení.

Při příjmu byla Bony dehydratovaná a velmi apatická. Vyšetření odhalilo abnormální pohyb střev a volnou tekutinu v břišní dutině. Ihned po stabilizaci jsme přistoupili k operaci, která potvrdila naše obavy: tenké střevo bylo na několika místech perforované cípy ozdoby ve tvaru hvězdičky a u Bony se rozvinul silný zánět pobřišnice.

Během náročného zákroku jsme vyčistili dutinu břišní a odstranili poraněnou část střeva. Po operaci zůstala Bony v intenzivní hospitalizační péči pod silnými antibiotiky a analgetiky. Po třech dnech se však její stav opět zhoršil a revize ukázala, že odumřel další úsek střeva, který bylo nutné odstranit.

Vzhledem k těžkému zánětu a neschopnosti přijímat potravu začala Bony ztrácet bílkoviny. Stav jsme řešili podáním čerstvé mražené plazmy, nuceným krmením a opakovanými výplachy břišní dutiny přes zavedenou drenáž. Díky této intenzivní péči se vše nakonec zhojilo a Bony se po dvou týdnech mohla vrátit ke své rodině.

Belmondo, starší kocour plemene sfynx, k nám byl přiveden kvůli zdánlivě nespecifickému problému – občasnému zvracení. Ačkoliv klinické vyšetření zprvu nenaznačovalo závažný stav, rentgenový snímek odhalil rozsáhlý stín v hrudníku, který vyplňoval celou jeho přední třetinu.

Pro přesnou lokalizaci a určení rozsahu nálezu jsme zvolili sonografické a následně i CT vyšetření. Tato pokročilá diagnostika potvrdila přítomnost masy v hrudním koši, jejíž charakter odpovídal tumoru brzlíku – tzv. thymomu.

Po konzultaci s majiteli, kdy jsme podrobně probrali všechna rizika i očekávaný přínos zákroku, podstoupil Belmondo náročnou operaci. Během ní jsme otevřeli hrudník a precizně vypreparovali celý tumor. Následná histologie potvrdila naši původní diagnózu.

Belmondo rekonvalescenci zvládl skvěle a zcela se uzdravil. Více než rok po operaci si užívá život bez jakýchkoliv potíží, což potvrzuje, že i u starších pacientů má včasná a odvážná chirurgie smysl.

Charlie, mladý kocour plemene ragdoll, utrpěl vážnou nehodu, při které mu auto přejelo obě zadní končetiny. Došlo k devastačnímu poškození kůže, šlach, svalů i kostí od kotníků dolů. Nohy byly skalpovány, s viditelnými úlomky kostí a bez známek prokrvení. Navzdory kritickému stavu byl Charlie neuvěřitelně statečný, a tak jsme se s majitelkou rozhodli bojovat o záchranu jeho nohou.

První dny byly klíčové. Rány jsme vyčistili a zahájili intenzivní podpůrnou terapii. Teprve po třech dnech se ukázalo, že krevní zásobení a nervové funkce začínají reagovat. Tím začala měsíce trvající bitva. Charlie absolvoval desítky převazů v sedaci, během nichž jsme rány čistili a odstraňovali odumřelé tkáně.

K urychlení hojení a podpoře vzniku nové tkáně jsme aplikovali terapeutický laser a využívali speciální krycí materiály. Součástí rekonstrukce byla nezbytná amputace dvou prstů a náročný zákrok, při kterém jsme část rány překryli kožním štěpem přeneseným ze stehna.

Jakmile se zahojily měkké tkáně, následoval finální ortopedický krok – artrodéza (znehybnění) kotníku. Celý proces trval několik měsíců, ale výsledek je zázračný. Charlie se uzdravil bez ztráty končetin a dnes, jen s minimálními následky, opět vesele pobíhá po domě.

Barborka je 11letá fenka německého ovčáka, kterou si před několika lety vzala současná majitelka z útulku. Dlouhodobě ji trápí těžká forma dysplazie kyčelního i loketního kloubu spojená s artrózou. Tato kombinace ji začala natolik omezovat v pohybu, že levou pánevní končetinu přestala úplně používat a nechává ji dlouhodobě pokrčenou.

Proto přišli na ortopedické vyšetření, kde po konzultaci různých možností léčby odkázali Barborku na fyzioterapii. A tak skončili u nás. Aby se zabránilo dalším komplikacím – svalovým kontrakturám, přetížení druhé pánevní končetiny a obou hrudních končetin – začali jsme pracovat pod podporou léků proti bolesti na hydroterapii a manuálních technikách.

Po několika měsících pravidelné práce se nám podařilo v hydroterapeutické vaně, kde voda Barborce odlehčuje hmotnost těla, pomalými kroky docílit částečného navrácení funkce levé pánevní končetiny. Každý krok ve vodě je malým vítězstvím.

Dlouhodobým cílem je tuto schopnost přenést z vany na suchou zem, aby Barborka mohla končetinu opět plnohodnotně používat při každodenním pohybu. Její příběh dokazuje, že i u starších pacientů s chronickým onemocněním lze dosáhnout pokroku – někdy stačí začít malými kroky.